
na ten obrázek, prosím, nekoukejte. :D
Takže jsem se rozhodla zveřejnit tu povídku. Vlastně..nevím, jak to bude. Jestli budu pokračovat, nebo s tím zase u třetího dílu seknu. :D Taky nevím, jaký o to bude zájem a jestli to budete číst, protože kvůli jednomu člověku v tom opravdu pokračovat nebudu. :D
No, to je jedno. Budu ráda za každý názor, hlavně tedy za kritiku, kterou ta ff-ka sakramensky potřebuje. :D Hele, prostě..je to moje druhá povídka, vlastně v podstatě první, protože tamtu jsem nedokončila.
Takže jsem se zase rozkecala, jak to bejvá. -__- ňach.
Takže jsem se zase rozkecala, jak to bejvá. -__- ňach.
ROSE
Seděla jsem v poslední lavici společně s Emily, která, zdálo se, spala. Nedivím se jí, vstávat po prázdninách znovu tak o pět hodin dřív, než jste vstávaly..no fuj.
Zavrtěla jsem se na židli a povzdechla si. Učitelka měla zase připravenej nějakej nudnej proslov.
"Dneska bych si s vámi chtěla popovídat o dětství. Každý mi teď poví nějaký úryvek z toho vašeho," pronesla učitelka a já se při slově 'dětství' zachvěla. Chci říct, neprožila jsem ho zrovna nejlépe.
"Uhm, slečno Brooksová," řekla mé jméno a já ihned zpozorněla.
"Vy," usmála se na mě. "Povězte nám něco z vašeho dětství," Ehm, cože?! Nepřítomně jsem zamrkala a povzdechla si. Po celém těle mi naskočila husí kůže a v hlavě se mi začaly promítat všechny ty odporný vzpomínky.
"Přestaňte, můžete mě už konečně nechat na pokoji?!" zaječela jsem a snažila se vymanit z jejich pevných spárů. Nešlo to, oni byli ti silnější. A ubohý. Copak je normální ubližovat holce? Zamračila jsem se.
"Ne to ne! Okamžitě mi to vraťte, nebo…"
"Nebo co?" přerušil mě svým chraplavým smíchem kudrnáč. Nasucho jsem polkla.
"Řeknu to rodičům," vydechla jsem, přičemž se ti dva ještě více rozesmáli.
"Rosie, jsi hrozně vtipná," uchechtl se Niall a já se nezmohla na nic jiného, než na protočení očima.
"Jsem Rose," odsekla jsem a zpražila ho pohledem.
"Uhm, slečno Brooksová," řekla mé jméno a já ihned zpozorněla.
"Vy," usmála se na mě. "Povězte nám něco z vašeho dětství," Ehm, cože?! Nepřítomně jsem zamrkala a povzdechla si. Po celém těle mi naskočila husí kůže a v hlavě se mi začaly promítat všechny ty odporný vzpomínky.
"Přestaňte, můžete mě už konečně nechat na pokoji?!" zaječela jsem a snažila se vymanit z jejich pevných spárů. Nešlo to, oni byli ti silnější. A ubohý. Copak je normální ubližovat holce? Zamračila jsem se.
"Ne to ne! Okamžitě mi to vraťte, nebo…"
"Nebo co?" přerušil mě svým chraplavým smíchem kudrnáč. Nasucho jsem polkla.
"Řeknu to rodičům," vydechla jsem, přičemž se ti dva ještě více rozesmáli.
"Rosie, jsi hrozně vtipná," uchechtl se Niall a já se nezmohla na nic jiného, než na protočení očima.
"Jsem Rose," odsekla jsem a zpražila ho pohledem.
"Slečno? Jste v pořádku?" probudila mě z myšlenek učitelka. Zatřásla jsem hlavou, abych vyhnala všechny ty odporný myšlenky a pokývala jsem na náznak souhlasu, že jsem v pohodě. Samozřejmě ne, nebyla jsem v pohodě. Začala mě ukrutně bolet hlava a každým pohybem se mi zvedal žaludek.
Učitelka se na mě podívala tázavým pohledem.
"Ehm, ano..to dětství..bylo fajn," zalhala jsem a pokusila se o úsměv.
Neměla naštěstí žádné své chytré poznámky, jen nesmysluplně zakroutila hlavou a věnovala se jiným žákům. Díky bohu.
Učitelka se na mě podívala tázavým pohledem.
"Ehm, ano..to dětství..bylo fajn," zalhala jsem a pokusila se o úsměv.
Neměla naštěstí žádné své chytré poznámky, jen nesmysluplně zakroutila hlavou a věnovala se jiným žákům. Díky bohu.
________________
Trololol. :'D
- Já vím, vážně vím, že je to hrozné, taky to však pořádně zkritizujte. :D
- Ano, je to krátké. Chci tím říct, je to prolog. V dalším díle se už objeví Niall a možná i Harry. :D A taky bych chtěla upozornit, že tam kluci vážně nebudou andílci, chci říct, ze začátku ano, ale potom budou hajzlové, ňach. :3:DD
1. Líbí se vám to alespoň trochu?
2. Co na to říkáte?
3. Mám pokračovat? - ne.
Komentáře a hvězdičky potěší. :3:3
Comments
JOU pokrauj :)
Grr, dovol mi, abych ti znovu vynadala za to, jak ošklivě kritizuješ svojí grafiku! :D Koukala jsem na blog, který máš společně s Adele a přišla na to, že to opravdu stojí za to. Stejně tak, jako tyhle dva úvodní obrázky, co teď vidím na stránce výš. Takže, prosím, pomlč Nikolko! :3
Sice je to jen prolog, ale už teď se mi to líbí. Budeš muset pokračovat už jen z toho důvodu, že mě zajímá, jak dlouho ti vydrží dělat z Nialla hajzla, protože málokterá to s touhle myšlenkou dotáhne až do konce a stejně je od půlky povídky až do konce zase ten hodný. :D Takže přeju hodně štěstí. A samozřejmě, se těším jak to bude pokračovat! :3
P.S.: Zdá se mi, že teď už o to budou mít zájem minimálně dva lidi, no ne? :D ;)
Ta úvodka :O ? Jsi normální ? :O Dělat takový dokonalý úvodky ! :D Hmmmm ... :D Asi si u tebe něco objednám :DDD ... :D Jinak ... Prolog povídky je ... Per-Fect :3 Takže pokud nebudeš pokračovat,tak si za tebou osobně dojdu a uškrtím tě ! :3 Miluju, když jsou kluci v povídkách za hajzlíky :3333 :DDD Takže ... :D Pokračuj, Pokračuj, Pokračuj ! :D
1. Je to originální už od začátku, což se mi líbí.
2. To co jsem už řekla. :D Líbí se mi to! Jsem zvědavá na pohled na kluky jako idioty. :)
3. Ano. :D
POKRAČUJ! :3 Jsem zvědavá, co jí Harry a Ni, udělali:O i když tuším../ :D
Pokračuj dál! :)) Super...
pokračuj:oooo
ahoj,tady Jacqueline z lollipop006:)
pff,tvoje grafika je dokonalá,a psaní taky,nepodceňuj se tak!:D:3
Mně se to líbí moc :)
Je to něco jiného než osotatní povídky (teda zatím jsem nic podobnýho nečetla :D)
Říkám na to výbornéé :3 a ta úvodka je dokonalá, fakt máš talent :))
A jistěže musíš pokračovat, ne ba ytě vůbec napadlo končit!!
Jinak náš blog se možná opět vrací k normálu :)
Rozhodně pokračuj, myslím, že je to opravdu dobrá nápad. (yyy)
Jen doufám, že s tím, jak sama píšeš nesekneš. ;)
Ten obrázek je krásný :) těším se na pokračování povídky :)
Moc se mi to líbilo a rozhodně pokračuj :)
Já si myslím že bys měla pokračovat;) Mě třeba dost zajímá co se jí v dětství stalo:)